Notářský řád

Notářský řád nahradil dřívější státní notářství: státní notáři, kteří byli v pracovním poměru ke krajskému soudu, se dnem účinnosti zákona stali notáři podle nového zákona, pokud s tím souhlasili (§ 110). Zákon byl mnohokrát novelizován; ke dni vydání tohoto hesla je aktuální znění účinné od 1. dubna 2025.

Co notářský řád upravuje

Zákon je rozdělen do dvanácti částí. Nejdůležitější z nich:

• Základní ustanovení (§ 1 až 6): definice notáře, notářského úřadu a notářské činnosti, notářské listiny jako veřejné listiny.
• Notář (§ 7 až 28): předpoklady jmenování, zástupce a náhradník notáře, notářský kandidát, koncipient a další pracovníci.
• Notářská samospráva (§ 29 až 44): notářské komory a Notářská komora ČR včetně jejích evidencí, například Rejstříku zástav, Evidence právních jednání pro případ smrti nebo Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, a vydávání apostil (§ 35o).
• Dohled a kárné řízení (§ 45 až 51a).
• Obecná a zvláštní ustanovení o notářské činnosti (§ 52 až 94a): povinnost mlčenlivosti, odpovědnost, notářské zápisy, svolení k vykonatelnosti, legalizace a vidimace, notářská úschova, stejnopisy a výpisy.
• Odměna notáře (§ 106 až 109): podrobnosti stanoví ministerstvo vyhláškou, jíž je notářský tarif.

Související předpisy

Pozůstalostní řízení, v němž notář působí jako soudní komisař, upravuje zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (§ 100 a násl.). Formu notářského zápisu pro jednotlivá právní jednání stanoví zejména občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích. Přehled dalších předpisů nabízí průvodce Zákony o notářích.

Příklad z praxe: klient chce vědět, zda mu notář může odmítnout sepsat smlouvu. Odpověď najde v § 53 notářského řádu, který vyjmenovává důvody, kdy notář úkon odmítne, a stanoví, že v ostatních případech jej odmítnout nesmí.