Dědictví a pozůstalostní řízení

Jak řízení začíná

Matriční úřad, který zapíše úmrtí, oznámí smrt soudu příslušnému pro řízení o pozůstalosti (§ 137 zákona o zvláštních řízeních soudních, dále „ZŘS“). Soud pak usnesením zahájí řízení bez návrhu (§ 138 odst. 2). Pozůstalí tedy nic podávat nemusí.

Který soud a notář jsou příslušní

Rozhoduje tedy především evidovaný trvalý pobyt zemřelého, teprve pokud ho neměl, poslední bydliště, dále místo jeho nemovitosti a nakonec místo úmrtí.

Konkrétního notáře určí rozvrh, který na každý kalendářní rok vydává předseda krajského soudu na návrh notářské komory (§ 101 ZŘS). Rozvrhy zveřejňuje Notářská komora ČR. Pravidla se u jednotlivých okresních soudů liší. Například u Okresního soudu České Budějovice se pro rok 2026 notář určuje podle dne úmrtí zůstavitele v měsíci, zatímco u Okresního soudu Český Krumlov se věci rozdělují mezi dva notáře rovnoměrně podle pořadí. Dědicové si notáře vybrat nemohou.

Průběh řízení krok za krokem

1. Předběžné šetření. Notář zjišťuje majetek, dluhy a okruh dědiců (§ 139 ZŘS). Často se nejprve obrátí na osobu, která zařídila pohřeb, nebo na nejbližší příbuzné. Ověří v Evidenci právních jednání pro případ smrti, zda zůstavitel nezanechal závěť nebo dědickou smlouvu (§ 140).
2. Zjištění stavu a obsahu závěti. Pokud závěť existuje, notář o jejím stavu a obsahu sepíše protokol (§ 142). Vlastnoruční závěť uloženou v notářské úschově otevírá veřejně a dědice předem vyrozumí (§ 143).
3. Zastavení u nulového nebo nepatrného majetku. Pokud zůstavitel nic nezanechal, řízení se zastaví. Majetek nepatrné hodnoty notář vydá se souhlasem příjemce tomu, kdo zařídil pohřeb (§ 153 a 154).
4. Vypořádání společného jmění. Byl-li zůstavitel v manželství, nejprve se vypořádá společné jmění manželů. Do pozůstalosti patří jen podíl zemřelého (§ 162).
5. Vyrozumění dědiců. Notář každému dědici oznámí jeho dědické právo a poučí ho, že může dědictví odmítnout (§ 164). Současně ho poučí o výhradě soupisu (§ 175).
6. Soupis a ocenění. Na základě soupisu, seznamu majetku nebo shodného prohlášení dědiců stanoví notář obvyklou cenu majetku, výši dluhů a čistou hodnotu pozůstalosti (§ 180).
7. Rozhodnutí o dědictví. Notář vydá usnesení, kterým dědicům potvrdí nabytí dědictví podle dědických podílů nebo podle dohody o rozdělení (§ 184 a 185).

Pokud se dědici přou o to, kdo dědí, a spor závisí na sporných skutečnostech, notář odkáže toho, jehož právo se jeví jako nejslabší, k podání žaloby. Lhůta k ní nesmí být kratší než 2 měsíce (§ 170 ZŘS).

Kdo dědí

Dědí se na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona. Tyto důvody mohou působit i vedle sebe (§ 1476 občanského zákoníku, dále „OZ“).

Zákonná dědická posloupnost

Pokud zůstavitel nezanechal závěť ani dědickou smlouvu, nebo se nevztahují na celý majetek, dědí se podle zákonné dědické posloupnosti v šesti třídách. Do další třídy se postupuje, jen pokud v předchozí nedědí zákonem určení dědicové: druhá třída nastupuje, nedědí-li potomci, třetí, nedědí-li manžel ani rodiče. Manžel proto dědí buď v první, nebo ve druhé třídě.

Nedědí-li nikdo, připadne dědictví státu (§ 1634).

Příklad: zemře muž, po kterém zůstane manželka a dvě děti. Všichni tři dědí v první třídě, každý třetinu pozůstalosti. Pokud by děti neměl, dědila by ve druhé třídě manželka spolu s jeho rodiči a manželka by dostala nejméně polovinu.

Závěť a dědická smlouva

Závěť lze sepsat vlastní rukou (§ 1533 OZ), jinak než vlastní rukou, pokud ji zůstavitel vlastnoručně podepíše a před dvěma současně přítomnými svědky, kteří listinu také podepíší, výslovně prohlásí, že obsahuje jeho poslední vůli (§ 1534 a 1539) nebo ve formě veřejné listiny, tedy notářského zápisu (§ 1537). Závěť sepsaná notářem zůstává uložena u notáře a zapíše se do evidence, takže ji dědický notář spolehlivě najde. Rozdíly rozebírá článek Závěť u notáře, nebo vlastnoruční?.

Dědická smlouva vyžaduje formu veřejné listiny (§ 1582 OZ). Nelze jí pořídit o celé pozůstalosti, čtvrtina musí zůstat volná (§ 1585).

Povinný díl

Závětí nelze zcela obejít nepominutelné dědice, tedy děti zůstavitele, a pokud nedědí, jejich potomky (§ 1643 OZ).

Příklad: ovdovělý otec dvou zletilých dětí odkáže závětí vše jen synovi. Dcera by podle zákona dědila polovinu, takže jí náleží povinný díl ve výši čtvrtiny z této poloviny, tedy osmina pozůstalosti. Právo na povinný díl nemá dědic, který se dědictví nebo povinného dílu zřekl, je nezpůsobilý dědit nebo byl vyděděn (§ 1645). Vydědit lze jen ze zákonných důvodů, například pokud zůstaviteli neposkytl potřebnou pomoc v nouzi nebo o něj neprojevuje opravdový zájem (§ 1646).

Odmítnutí dědictví

Dědic má právo dědictví po smrti zůstavitele odmítnout (§ 1485 OZ). Pak se na něj hledí, jako by dědictví nikdy nenabyl (§ 1486).

• Odmítnutí vyžaduje výslovné prohlášení vůči soudu, v praxi před notářem (§ 1487).
• Lhůta činí 1 měsíc od vyrozumění, při jediném bydlišti v zahraničí 3 měsíce. Po jejím uplynutí právo zaniká.
• Odmítnutí pod podmínkou, s výhradou nebo jen zčásti je neplatné (§ 1489). Nepominutelný dědic však může dědictví odmítnout s výhradou povinného dílu (§ 1485 odst. 1).
• Nelze ho odvolat a nepřihlíží se k němu, pokud jste už svým počínáním dali najevo, že dědictví chcete přijmout.

Kdo dědictví neodmítl, se ho může v řízení vzdát ve prospěch jiného dědice, pokud ten souhlasí (§ 1490). To je jiný úkon s jinými důsledky.

Výhrada soupisu a dluhy

Pozůstalost zahrnuje i dluhy. Dědic, který si uplatní výhradu soupisu, hradí dluhy jen do výše ceny nabytého dědictví (§ 1706 OZ). Kdo ji neuplatní, hradí dluhy zůstavitele v plném rozsahu (§ 1704). Výjimkou je osoba pod zvláštní ochranou, v jejímž zájmu soud soupis nařídil: i ona hradí dluhy jen do výše ceny nabytého dědictví (§ 1706). Výhradu je třeba uplatnit do 1 měsíce od poučení (§ 1675), a to ústně před soudem nebo písemně (§ 1674). Zůstavitel ji dědici nemůže odejmout.

Pokud je pozůstalost předlužená, může soud nařídit její likvidaci. Majetek se pak zpeněží a výtěžek se rozdělí mezi věřitele.

Kolik řízení stojí

Notáři náleží odměna podle § 13 notářského tarifu, počítaná z obvyklé ceny aktiv pozůstalosti, tedy z majetku bez odečtení dluhů. Činí 2 % z prvních 500 000 Kč a nad tuto částku postupně klesá, nejméně však 2 000 Kč. U pozůstalosti v hodnotě 2 000 000 Kč vychází 19 500 Kč bez DPH. K tomu se připočítávají hotové výdaje, paušál 300 Kč a DPH. Celý výpočet najdete v průvodci Kolik stojí notář.

Odměnu platí dědicové, kteří nabývají nepředlužené dědictví, podle poměru svých podílů. V ostatních případech, které vyjmenovává § 108 ZŘS, ji platí pozůstalý manžel nebo stát. Soudní poplatek se v prvním stupni pozůstalostního řízení neplatí (§ 11 odst. 1 písm. e) zákona o soudních poplatcích).