Závěť
, aktualizováno
Závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz (§ 1494 občanského zákoníku). Zpravidla vyžaduje písemnou formu; lze ji sepsat vlastní rukou, jinak před dvěma svědky, nebo formou veřejné listiny u notáře.
Závěť je nejběžnější způsob, jak rozhodnout, komu připadne majetek po smrti. Má přednost před děděním ze zákona; zákonná dědická posloupnost nastupuje jen tam, kde závěť ani dědická smlouva o pozůstalosti nerozhoduje (§ 1633). Právo povolat dědice je osobním právem zůstavitele: nelze ho svěřit jinému a nelze pořídit společně s jinou osobou (§ 1496).
Formy závěti
- Vlastnoruční (holografní) závěť: zůstavitel celou závěť napíše vlastní rukou a vlastní rukou podepíše (§ 1533).
- Závěť před svědky (alografní): závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma současně přítomnými svědky výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli (§ 1534). Svědci se na závěť také podepíší (§ 1539). Dědic ani osoba jemu blízká nemůže svědčit o tom, co se dědici zůstavuje (§ 1540).
- Závěť ve formě veřejné listiny: u notáře jako notářský zápis (§ 1537). Notář se přesvědčí, že se projev vůle děje s rozvahou, vážně a bez donucení (§ 1538).
- Závěť s úlevami: pro mimořádné situace, například při bezprostředním ohrožení života ústně před třemi svědky (§ 1542). Zůstane-li zůstavitel naživu, pozbývá ústní závěť platnosti po dvou týdnech a závěť zaznamenaná například starostou obce po třech měsících od pořízení. Tyto doby však nezačnou běžet ani neběží, dokud zůstavitel nemůže pořídit závěť veřejnou listinou (§ 1549).
Datum pořízení je vhodné v závěti uvést. Není-li zřejmé, kdy byla pořízena, je neplatná tehdy, pokud si více závětí odporuje nebo právní účinky jinak závisejí na době pořízení (§ 1494 odst. 1). Nezletilý od 15 let může pořizovat jen formou veřejné listiny (§ 1526).
Proč závěť u notáře
Originál notářského zápisu zůstává u notáře a notář jej zapíše do Evidence právních jednání pro případ smrti, tzv. Centrální evidence závětí (§ 35b a 35c notářského řádu). Soud se o závěti dozví v pozůstalostním řízení. Vlastnoruční závěť doma může zůstat nenalezena; lze ji však uložit do notářské úschovy a pak se do evidence také zapíše.
Příklad z praxe: vdovec chce, aby byt zdědila dcera a zbytek majetku obě děti rovným dílem. U notáře sepíše závěť a pro případ, že by dcera dědit nemohla, určí náhradníka.
Na co pamatovat
Závětí nelze zkrátit povinný díl nepominutelného dědice, pokud se ho nezřekl a nebyl platně vyděděn (§ 1492). Požádá-li pořizovatel o vydání notářského zápisu o závěti, notář mu jej vydá a závěť se tím považuje za odvolanou (§ 101 notářského řádu).
Časté otázky
Kolik stojí závěť u notáře?
Za sepsání notářského zápisu o závěti náleží notáři podle notářského tarifu 2 000 Kč (položka D bod 1) a za zápis do Evidence právních jednání pro případ smrti 100 Kč (položka O bod 1). Plátce DPH k odměně připočte daň.
Jak závěť zrušit?
Pořízením pozdější závěti, která ruší dřívější v rozsahu, v jakém vedle ní nemůže obstát, nebo odvoláním. Výslovné odvolání musí mít formu předepsanou pro závěť; mlčky lze závěť odvolat zničením listiny (§ 1575 až 1578 občanského zákoníku).