Pozůstalostní řízení
, aktualizováno
Pozůstalostní řízení (řízení o pozůstalosti) je soudní řízení, které soud zahajuje i bez návrhu, jakmile se dozví o smrti člověka, a v němž zjišťuje jeho jmění a dědice a rozhoduje o dědictví (§ 138 a § 185 zákona č. 292/2013 Sb.). Úkony soudu prvního stupně v něm provádí notář pověřený jako soudní komisař (§ 100).
Pozůstalí se s notářem obvykle nejprve setkají při zjišťování majetku a rodinných poměrů zemřelého. K jednání se hodí připravit doklady o majetku a dluzích i kontakty na další možné dědice.
Kdo řízení vede
Příslušný je zpravidla soud, v jehož obvodu měl zůstavitel v době smrti evidován trvalý pobyt (§ 98). Úkony soudu prvního stupně však provádí notář jako soudní komisař (§ 100). Kterého notáře soud pověří, určuje rozvrh vydaný na kalendářní rok (§ 101); dědicové si notáře nevybírají.
Průběh řízení
- Předběžné šetření: notář zjišťuje jmění zůstavitele, dědice, odkazovníky, vykonavatele závěti a správce pozůstalosti (§ 139). Ověřuje také evidence, například Centrální evidenci závětí (§ 140).
- Vyrozumění dědiců: dědicové se dozvědí o svém právu odmítnout dědictví a uplatnit výhradu soupisu. Na obojí mají zpravidla jeden měsíc od vyrozumění (§ 1487 a § 1675 občanského zákoníku, § 175 zákona o zvláštních řízeních soudních).
- Zjištění majetku a dluhů, případně soupis pozůstalosti a vypořádání společného jmění manželů.
- Rozhodnutí o dědictví: soud potvrdí nabytí dědictví jedinému dědici, schválí dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti nebo rozhodne jinak podle § 185.
Nezanechal-li zůstavitel žádný majetek, soud řízení zastaví (§ 153). Zanechal-li majetek bez hodnoty nebo jen nepatrné hodnoty, vydá jej se souhlasem příjemce tomu, kdo se postaral o pohřeb, a řízení zastaví (§ 154).
Příklad z praxe: zemře vdova, která měla byt a účet v bance. Notář pozve její dvě děti, zjistí obvyklou cenu bytu a zůstatek účtu. Děti se dohodnou, že byt připadne dceři a peníze synovi, a soud jejich dohodu schválí.
Odměna notáře
Odměna notáře jako soudního komisaře se počítá z obvyklé ceny aktiv pozůstalosti: z prvních 500 000 Kč činí 2 %, ze zbytku klesající procento, nejméně však 2 000 Kč (§ 13 notářského tarifu). V zastaveném řízení činí 1 000 Kč; předcházelo-li zastavení vypořádání společného jmění manželů, je základem odměny polovina obvyklé ceny majetku ve společném jmění (§ 11). Platí ji zpravidla dědicové (§ 108 zákona o zvláštních řízeních soudních); plátce DPH připočte daň.
Podrobný postup popisuje průvodce Dědictví a pozůstalostní řízení.
Časté otázky
Kdo platí odměnu notáře v pozůstalostním řízení?
Odměnu a náhrady platí dědicové, kteří nabývají dědictví, jež není předlužené, podle poměru svých podílů. V zákonem vymezených případech je platí pozůstalý manžel nebo stát (§ 108 zákona o zvláštních řízeních soudních). Výši stanoví notářský tarif.