Soudní komisař

Pozůstalostní řízení je soudní řízení, ale lidé v něm se soudcem většinou vůbec nejednají. Prakticky celé řízení vede notář v roli soudního komisaře. Nejde o soukromou službu: notář tu provádí úkony jménem soudu.

Pověření a jeho rozsah

Úkony soudu prvního stupně v řízení o pozůstalosti provádí notář, kterého tím soud pověřil (§ 100 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních). Kterého notáře soud pověří, stanoví rozvrh vydaný předsedou krajského soudu na kalendářní rok; o pověření rozhoduje soud po zahájení řízení usnesením (§ 101).

Některé úkony zůstávají soudu, například žádosti o právní pomoc v cizině nebo rozhodnutí o vyloučení notáře (§ 100 odst. 2); i k nim však notář připravuje podklady.

Kdo úkony provádí

Úkony provádí notář, který může pověřit notářského kandidáta, notářského koncipienta nebo zaměstnance s kvalifikační zkouškou (§ 103 odst. 2). Všichni jednají jménem soudu, u něhož řízení probíhá, a mají oprávnění soudu jako orgánu veřejné moci (§ 103 odst. 3 a 4). Jsou vázáni mlčenlivostí (§ 106).

Notář nesmí v řízení o pozůstalosti, v němž je soudním komisařem, nikoho zastupovat (§ 3 odst. 1 písm. a) notářského řádu).

Kontrola notáře

Soud může pověření zrušit, hrozí-li, že věc nebude rozhodnuta v přiměřené době, a notář byl na to písemně upozorněn (§ 104). Podjatého notáře soud z řízení vyloučí (§ 105). V obou případech pověří jiného notáře podle rozvrhu.

Příklad z praxe: po smrti otce dostanou jeho děti dopis od notáře, o kterém nikdy neslyšely. Nejde o omyl: notáře určil rozvrh a soud jej pověřil úkony v pozůstalostním řízení.

Odměna

Notář má za úkony soudního komisaře nárok na odměnu, náhradu hotových výdajů a případně DPH (§ 107). Platí je dědicové, kteří nabývají dědictví, jež není předlužené, jinak v zákonem stanovených případech pozůstalý manžel nebo stát (§ 108). Výši stanoví § 11 až 14 notářského tarifu.