Závěť u notáře, nebo vlastnoruční?

Jaké formy závěti zákon zná

Závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami (§ 1532 občanského zákoníku). Zákoník rozlišuje tyto formy:

Závěť pořízená s úlevami je jen nouzové řešení. Pokud zůstavitel přežije, pozbývá ústní závěť platnosti po dvou týdnech a ostatní závěti s úlevami po třech měsících (§ 1549). Lhůty neběží, dokud zůstavitel nemůže pořídit závěť formou veřejné listiny.

Vlastnoruční závěť: levná, ale citlivá na chyby

Celou znamená celou. Závěť vytištěná na počítači a jen podepsaná rukou není vlastnoruční. Může však být platná jako závěť se svědky: zůstavitel ji podepíše a před dvěma současně přítomnými svědky výslovně prohlásí, že obsahuje jeho poslední vůli (§ 1534). Také svědci se musejí na listinu podepsat (§ 1539 odst. 1).

Nejčastější rizika:

• Chybí datum. Není-li zřejmé datum pořízení a zůstavitel zanechal více odporujících si závětí nebo na době pořízení jinak závisí právní účinky závěti, je závěť neplatná (§ 1494 odst. 1). Datum proto uvádějte vždy.
• Nejasná formulace. Závěť se sice vykládá tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele (§ 1494 odst. 2), ale nejasný text vede ke sporům mezi dědici.
• Závěť se nenajde. Listinu uloženou v šuplíku může najít nesprávný člověk, nebo ji nenajde nikdo.
• Nevhodný svědek. Dědic či odkazovník nesmí svědčit o tom, co se mu zůstavuje; totéž platí pro jeho blízké a zaměstnance. Ustanovení v jejich prospěch obstojí jen za zvláštních podmínek § 1540. Pro sepsání proto vyberte nezávislé svědky. Svědkem nemůže být ani osoba nesvéprávná nebo neznalá jazyka, v němž se vůle projevuje (§ 1539).
• Opomenutí nepominutelných dědiců. Děti zůstavitele mají nárok na povinný díl: nezletilé alespoň tři čtvrtiny zákonného dědického podílu, zletilé alespoň jednu čtvrtinu (§ 1643). Závěť, která s tím nepočítá, jim tento nárok nevezme.

Závěť u notáře: co za své peníze dostanete

Kdo sepisuje veřejnou listinu o závěti, přesvědčí se, zda se projev poslední vůle děje s rozvahou, vážně a bez donucení (§ 1538 občanského zákoníku). Notář navíc ověří vaši totožnost, poučí vás o povinném dílu a postará se, aby text odpovídal zákonu.

Hlavní výhody:

• Originál zůstává u notáře. Za vašeho života se z notářského zápisu o závěti vydávají jen opisy (§ 90 odst. 2 notářského řádu), a to jen vám nebo vašemu zmocněnci s úředně ověřenou plnou mocí (§ 91 odst. 3).
• Zápis do evidence. Notář zapíše závěť bez zbytečného odkladu do Evidence právních jednání pro případ smrti (§ 35c odst. 1).
• Méně prostoru ke sporu. Notářský zápis je veřejná listina. Spor o to, zda závěť napsal a podepsal skutečně zůstavitel, je proto mnohem méně pravděpodobný než u listiny nalezené doma.
• Dostupnost i pro ty, kdo jinak pořizovat nemohou. Kdo dovršil 15 let a nenabyl plné svéprávnosti, může bez souhlasu zákonného zástupce pořizovat formou veřejné listiny (§ 1526). Kdo byl ve svéprávnosti omezen, může v rámci omezení pořizovat jen formou veřejné listiny (§ 1528 odst. 1).

Kolik to stojí

Zdroj: příloha vyhlášky č. 196/2001 Sb., položky D, I a O. K odměně se připočítává paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč (§ 16 tarifu) a DPH, je-li notář jejím plátcem. Více v průvodci Kolik stojí notář.

Centrální evidence závětí

Evidenci právních jednání pro případ smrti, často označovanou jako centrální evidence závětí, vede Notářská komora ČR (§ 35a notářského řádu). Evidují se v ní listiny o závěti, dovětku, dědické smlouvě, vydědění, povolání správce pozůstalosti, smlouvě o zřeknutí se dědického práva a o zrušení těchto jednání (§ 35b odst. 1). Listiny, které nemají formu notářského zápisu, se evidují jen tehdy, jsou-li v notářské úschově (§ 35b odst. 2).

Za vašeho života se z evidence nic nesděluje. Komora sdělí soudu a osobě, která prokáže právní zájem, zda je listina evidována a u kterého notáře je uložena, až po úmrtí zůstavitele (§ 35c odst. 2). V pozůstalostním řízení soud zjišťuje z evidence, zda zůstavitel taková jednání učinil (§ 140 zákona o zvláštních řízeních soudních).

Jak závěť změnit nebo zrušit

Zůstavitel má právo závěť nebo její jednotlivá ustanovení kdykoli zrušit (§ 1575 občanského zákoníku). Možnosti jsou tři:

1. Nová závěť. Dřívější závěť se ruší v rozsahu, v jakém nemůže vedle pozdější obstát (§ 1576).
2. Výslovné odvolání. Musí být učiněno ve formě předepsané pro pořízení závěti (§ 1577).
3. Zničení listiny. Zničí-li zůstavitel jen jeden z několika stejnopisů, nelze z toho ještě usuzovat na odvolání (§ 1578).

Pozor na rozdíl při vyzvednutí od notáře. Vydá-li se zůstaviteli závěť sepsaná jako veřejná listina, považuje se za odvolanou (§ 1579 odst. 1). Vyzvednutí vlastnoruční závěti z úřední úschovy takový následek nemá (§ 1579 odst. 2).

Kdy se vyplatí notář

Notáře doporučujeme zvážit zejména, pokud:

• odkazujete nemovitosti nebo podíl ve firmě,
• chcete některé dítě vydědit nebo zkrátit na povinný díl,
• máte děti z více vztahů nebo žijete v nesezdaném soužití,
• chcete povolat správce pozůstalosti, což vyžaduje formu veřejné listiny (§ 1556),
• nejste si jistí, zda váš text obstojí.

Pokud chcete zanechat jen jednoduchý pokyn, například že celý majetek připadne manželovi, vlastnoruční závěť obvykle postačí. Myslete ale na povinný díl dětí. Napište ji celou vlastní rukou, podepište, uveďte datum a uložte ji tak, aby se našla, ideálně do notářské úschovy.

Notáře, který závěť sepíše, najdete v katalogu notářů.