Přeskočit na obsah
najdunotare.cz

Dědictví bez závěti: kdo dědí podle zákona (dědické třídy)

Redakce najdunotare.cz, , čtení na 4 min

Bez závěti a dědické smlouvy se dědí podle zákona v šesti třídách. V první dědí děti a manžel stejným dílem; nedědí-li potomci, přichází na řadu druhá třída, v níž manžel dostane nejméně polovinu. Druh nebo družka mohou dědit jen ve druhé či třetí třídě, pokud splní podmínky společného soužití.

Kdy se dědí podle zákona

Zákonná dědická posloupnost nastane tam, kde nedojde k dědění podle dědické smlouvy nebo závěti, a to k celé pozůstalosti nebo k její části (§ 1633 odst. 1 občanského zákoníku). Pokud tedy závěť určuje jen osud domu, zbytek majetku se rozdělí podle zákona.

Dědické právo vzniká smrtí zůstavitele. Kdo zemře před ním nebo současně s ním, nedědí (§ 1479).

Šest dědických tříd

Třída Kdo dědí Kdy přichází na řadu Ustanovení
1. děti a manžel, každý stejným dílem; za dítě, které nedědí, jeho děti vždy jako první § 1635
2. manžel, rodiče a spolužijící osoby; manžel nejméně polovinu nedědí-li potomci § 1636
3. sourozenci a spolužijící osoby; za sourozence, který nedědí, jeho děti nedědí-li manžel ani rodiče § 1637
4. prarodiče nedědí-li nikdo ve třetí třídě § 1638
5. prarodiče rodičů nedědí-li nikdo ve čtvrté třídě § 1639
6. děti dětí sourozenců a děti prarodičů (tety a strýcové); za tetu či strýce, kteří nedědí, jejich děti nedědí-li nikdo v páté třídě § 1640

Je-li někdo se zůstavitelem příbuzný z více stran, dědí z každé z nich (§ 1641). Nedědí-li nikdo ani v šesté třídě, stávají se dědici odkazovníci, a nejsou-li, připadne dědictví státu (§ 1633 a 1634).

Manžel a partner

Manžel dědí buď v první třídě vedle dětí, nebo ve druhé třídě vedle rodičů a spolužijících osob, kde mu náleží vždy nejméně polovina pozůstalosti (§ 1636 odst. 2). Ve třetí a dalších třídách už nedědí, protože třetí třída nastupuje jen tehdy, nedědí-li manžel ani rodiče.

Stejné postavení má partner, se kterým zůstavitel uzavřel partnerství. Na partnerství se ustanovení o manželech použijí obdobně (§ 655 odst. 2).

Manžel může být z dědění ze zákona vyloučen. Stane se tak, pokud v den smrti probíhalo řízení o rozvod zahájené na návrh zůstavitele proto, že se vůči němu manžel dopustil domácího násilí (§ 1482 odst. 1). Z dědického práva je vyloučen i každý, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu, pokud mu to zůstavitel výslovně neprominul (§ 1481).

Druh, družka a další spolužijící osoby

Nesezdaný partner do první třídy nepatří. Ve druhé a třetí třídě dědí „ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele“ (§ 1636 odst. 1 a § 1637 odst. 1). Musí tedy být splněna obě kritéria: doba soužití a péče o domácnost nebo závislost na výživě.

Příklad: Pavel žil deset let s družkou Lenkou a měli spolu syna. Pavel zemřel bez závěti. Dědí v první třídě jen syn, Lenka nedostane nic. Kdyby Pavel neměl potomky, Lenka by mohla dědit ve druhé třídě spolu s jeho rodiči, pokud by splnila uvedené podmínky.

Kdo chce zajistit dědění nesezdaného partnera i vedle potomků, může ho povolat závětí nebo dědickou smlouvou; právo potomků na povinný díl tím není dotčeno (§ 1491 a 1492). Rozdíly mezi formami popisuje článek Závěť u notáře, nebo vlastnoruční?.

Děti, vnoučata a osvojenci

Děti dědí stejným dílem bez ohledu na to, zda se narodily v manželství. Nedědí-li některé dítě, například protože zemřelo dřív nebo dědictví odmítlo, nabývají jeho podíl stejným dílem jeho děti (§ 1635 odst. 2). Osvojené dítě má postavení dítěte osvojitele (§ 832). Nevlastní dítě, které zůstavitel neosvojil, v první třídě nedědí.

Nejdřív se vypořádá společné jmění

Byl-li zemřelý v manželství, notář nejprve vypořádá společné jmění manželů. Stanoví, co z něj patří do pozůstalosti a co pozůstalému manželovi (§ 162 zákona o zvláštních řízeních soudních). Teprve podíl zemřelého se dělí mezi dědice.

Příklad: Petr zemřel a zanechal manželku Janu a dvě děti. Ve společném jmění měli dům za 6 000 000 Kč a úspory 400 000 Kč. Petr navíc sám zdědil chatu za 1 000 000 Kč. V tomto modelovém příkladu nejsou žádné dluhy a společné jmění se vypořádá rovným dílem. Polovina, tedy 3 200 000 Kč, zůstává Janě. Pozůstalost tvoří druhá polovina 3 200 000 Kč a chata, celkem 4 200 000 Kč. Jana a obě děti dědí v první třídě každý třetinu, tedy 1 400 000 Kč. Přesné rozdělení konkrétních věcí si mohou ujednat dohodou, viz Dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti.

Péče o zemřelého se může promítnout do podílu

Dědí-li se ze zákona, může dědic, který se o zůstavitele delší dobu staral nebo značně přispěl k jeho majetku a nebyl za to odměňován, požadovat po ostatních vypořádání. O odpovídající částku se jeho podíl zvětší (§ 1693 odst. 3). Nárok uplatňuje v pozůstalostním řízení.

Kdy závěť sepsat

Zákonné pořadí rozděluje pozůstalost podle rodinných vazeb, nemusí ale odpovídat vašim přáním. Pokud žijete bez sňatku, máte děti z více vztahů nebo chcete majetek rozdělit jinak, než stanoví zákon, sepište závěť. Počítejte přitom s povinným dílem dětí. Jak probíhá řízení po úmrtí, vysvětluje průvodce Dědictví a pozůstalostní řízení. Notáře, který závěť sepíše, najdete v katalogu notářů.

Kategorie
Dědictví
Štítky

Časté otázky

Dědí po mně druh nebo družka, když nejsme sezdaní?

Jen ve druhé nebo třetí třídě, tedy pokud nedědí potomci. Druh musí se zůstavitelem žít nejméně rok před smrtí ve společné domácnosti a z tohoto důvodu o ni pečovat nebo být odkázán na jeho výživu (§ 1636 a 1637 občanského zákoníku). Dědí-li děti, dědí v první třídě jen ony, případně s manželem.

Dědí nevlastní děti?

Do první třídy patří zůstavitelovy děti (§ 1635 občanského zákoníku). Dítě manžela z dřívějšího vztahu mezi ně patří jen tehdy, pokud ho zůstavitel osvojil. Osvojené dítě má postavení vlastního dítěte (§ 832).

Kdy dědictví připadne státu?

Když nedědí žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti. Stát pak nabývá dědictví jako odúmrť, nemůže ho odmítnout a vůči věřitelům má postavení dědice s výhradou soupisu (§ 1634 občanského zákoníku).

Zdroje

Text shrnuje obecná pravidla podle předpisů platných ke dni aktualizace. Nejde o právní radu; svou konkrétní situaci proberte s notářem.

Reklama

Užitečné služby pro podnikatele

Další partneři: České zákony (otevře se v novém okně)