Dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti
, , čtení na 3 min
Nezanechal-li zemřelý závěť ani jiné pořízení pro případ smrti, mohou se dědici před notářem dohodnout, kdo dostane kterou věc, například byt jednomu a peníze ostatním. Dohoda musí zahrnout celou známou pozůstalost a schvaluje ji soud. Bez dohody může pozůstalost za zákonných podmínek rozdělit soud; jinak potvrdí dědictví podle podílů.
Kdy se dědici mohou dohodnout
Závazné nařízení zůstavitele o rozdělení pozůstalosti musejí dědici respektovat. Odchýlit se od něj dohodou mohou, jen pokud to zůstavitel výslovně připustil (§ 1694 odst. 1). Volnost mají u majetku, o kterém zůstavitel nepořídil, pokud nepřikázal, jak se má pozůstalost nebo její část rozdělit, a také tam, kde rozdělení podle jeho vůle není vůbec možné (§ 1695 odst. 2).
Pozor na závěti, které jen „přidělují“ věci. Pokud zůstavitel výslovně nepřikázal, že pozůstalost musí být rozdělena přesně tak, hledí se na přidělení jednotlivých věcí jako na přání bez právní závaznosti (§ 1694 odst. 2).
Dohoda o rozdělení, nebo o výši podílů
Zákon zná dvě různé dohody:
- Dohoda o výši dědických podílů mění jen poměr, například místo třetin 50 : 25 : 25 (§ 1693 odst. 1). Věci zůstanou ve spoluvlastnictví.
- Dohoda o rozdělení pozůstalosti určuje, kdo nabude kterou věc, pohledávku nebo dluh (§ 1695 a 1696). Spoluvlastnictví tak vůbec nevznikne.
Dohoda o rozdělení umožňuje předejít spoluvlastnictví bytu nebo auta, na jejichž užívání a údržbě by se sourozenci museli dál domlouvat.
Co musí dohoda obsahovat
Dohoda tedy musí pokrýt každou známou věc i pohledávku. Může také přidělit dluh jednomu z dědiců. Práva věřitele se tím ale nemění (§ 1699 odst. 1), takže věřitel může nadále vymáhat dluh podle zákona. Dědic, který dostal vadnou věc, má vůči ostatním právo na náhradu (§ 1699 odst. 2).
Příklad: paní Šimková zemřela bez závěti a zanechala dvě dospělé děti. Žádné dluhy neměla. V pozůstalosti je byt za 3 000 000 Kč a úspory 600 000 Kč, celkem 3 600 000 Kč. Každému dítěti náleží polovina, tedy 1 800 000 Kč. Dcera v bytě bydlí a chce si ho nechat. Dohodnou se, že dcera nabude byt a syn úspory. Dcera synovi vyplatí 1 200 000 Kč, aby oba dostali stejnou hodnotu.
Pozůstalý manžel a společné jmění
Byl-li zůstavitel v manželství, notář nejprve vypořádá společné jmění. Schválí dohodu pozůstalého manžela s dědici o tom, co patří do pozůstalosti a co pozůstalému manželovi. Pokud se nedohodnou, rozhodne o tom sám podle zásad občanského zákoníku (§ 162 zákona o zvláštních řízeních soudních). Teprve to, co připadne do pozůstalosti, se dělí mezi dědice. Jak se počítají podíly, ukazuje článek Dědictví bez závěti: kdo dědí podle zákona.
Kdy soud dohodu neschválí
Soud dohodu o rozdělení schválí, neodporuje-li vůli zůstavitele a v jejích mezích zájmům osoby pod zvláštní ochranou (§ 1696 odst. 1). Osobou pod zvláštní ochranou je mimo jiné každý, kdo není plně svéprávný, tedy i nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti (§ 1685 odst. 2 písm. a)).
U nezletilého dědice notář zkoumá, zda dohoda není pro dítě nevýhodná. Za dítě jedná zákonný zástupce. Pokud ale dědí i rodič, může dojít ke střetu zájmů, a soud pak dítěti jmenuje opatrovníka (§ 892 odst. 3). Zákon navíc dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti výslovně řadí mezi jednání, ke kterým rodiče za dítě potřebují souhlas soudu (§ 898 odst. 2 písm. c)).
Neschválí-li soud dohodu, potvrdí dědictví podle dědických podílů (§ 1696 odst. 1). V řízení může pokračovat až po právní moci usnesení o neschválení (§ 187 zákona o zvláštních řízeních soudních).
Nepominutelný dědic a povinný díl
Nepominutelný dědic, kterého závěť pominula, má právo jen na peněžní částku ve výši povinného dílu. Dědici se s ním ale mohou dohodnout jinak (§ 1654). Bude-li v řízení ujednáno, že místo peněz dostane nemovitost, zapíše se do katastru přímo po zůstaviteli (§ 1654 odst. 2).
Co následuje po schválení
Notář vydá rozhodnutí o dědictví, kterým schválí dohodu a podle ní potvrdí nabytí dědictví (§ 185 odst. 1 písm. d) zákona o zvláštních řízeních soudních). Po právní moci soud sám vyrozumí katastrální úřad a další evidence, kdo se stal vlastníkem (§ 190 odst. 1).
Notářský tarif pro dohodu dědiců samostatnou sazbu nestanoví. Odměna notáře jako soudního komisaře se zpravidla počítá z obvyklé ceny aktiv pozůstalosti (§ 12 a 13 notářského tarifu). Jak řízení probíhá od začátku, popisuje průvodce Dědictví a pozůstalostní řízení. Pokud chcete rozdělení probrat předem, najdete notáře v katalogu notářů.
- Kategorie
- Dědictví
- Štítky
Časté otázky
Můžeme se dohodnout jinak, než stanoví závěť?
Pokud zůstavitel závazně nařídil rozdělení, mohou se dědici dohodnout jinak, jen pokud to výslovně připustil (§ 1694 občanského zákoníku). Volně se mohou dohodnout i tam, kde zůstavitel rozdělení nepřikázal, o části pozůstalosti nepořídil nebo rozdělení podle jeho vůle není vůbec možné (§ 1695 odst. 2).
Je dohoda dědiců za nezletilé dítě platná?
Dohodu soud schválí, jen pokud neodporuje zájmům osoby pod zvláštní ochranou, kam patří i nezletilý, který není plně svéprávný (§ 1685 odst. 2 písm. a) a § 1696 odst. 1 občanského zákoníku). Dědí-li vedle dítěte i jeho rodič a mohl by nastat střet zájmů, soud dítěti jmenuje opatrovníka (§ 892 odst. 3).
Co když se nedohodneme?
Soud může pozůstalost rozdělit i bez dohody, požádají-li o to všichni dědici, není-li spor o její rozsah a nebrání-li tomu nařízení zůstavitele (§ 1697 občanského zákoníku). Jinak potvrdí nabytí dědictví podle podílů (§ 185 zákona o zvláštních řízeních soudních). Vzniklé spoluvlastnictví lze později zrušit dohodou nebo u soudu (§ 1140 a 1141 občanského zákoníku).
Zdroje
- Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (§ 30, 892, 898, 1140, 1141, 1654, 1685, 1693 až 1699)
- Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (§ 162, 185, 187 a 190)
- Vyhláška č. 196/2001 Sb., notářský tarif (§ 12 a 13)
Text shrnuje obecná pravidla podle předpisů platných ke dni aktualizace. Nejde o právní radu; svou konkrétní situaci proberte s notářem.