Vydědění: kdy je možné a jak ho sepsat
, , čtení na 3 min
Vyděděním lze ze zákonných důvodů odejmout nebo zkrátit právo nepominutelného dědice na povinný díl. Prohlášení musí mít formu závěti a je rozumné v něm důvod uvést, jinak má dědic právo na povinný díl, dokud se důvod neprokáže. Tarifní odměna za notářský zápis o vydědění činí 2 000 Kč bez DPH; zvlášť se hradí zápis do evidence a náhrady výdajů.
Koho se vydědění týká
Děti zůstavitele, a nedědí-li, jejich potomci, jsou nepominutelní dědicové (§ 1643 odst. 1 občanského zákoníku). I když je závěť pomine, náleží jim povinný díl: nezletilému alespoň tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu, zletilému alespoň čtvrtina (§ 1643 odst. 2). Vyděděním může zůstavitel právo na povinný díl odejmout zcela, nebo ho zkrátit (§ 1646 odst. 1).
Manžel, rodiče ani sourozenci nepominutelnými dědici nejsou. Pokud nemají dědit, stačí závěť ve prospěch jiných osob. Zákon také umožňuje stejnou formou jako závěť prohlásit, že některý zákonný dědic pozůstalosti nenabude (§ 1649 odst. 2).
Zákonné důvody vydědění
Vydědit lze i dědice, který je nezpůsobilý dědit (§ 1646 odst. 2), například proto, že se dopustil úmyslného trestného činu proti zůstaviteli (§ 1481).
Zvláštní případ upravuje § 1647. Je-li dítě tak zadlužené nebo marnotratné, že hrozí, že se povinný díl pro jeho potomky nezachová, může ho zůstavitel vydědit jen tak, že tento povinný díl zůstaví jeho dětem, a nejsou-li, jejich potomkům. Povinný díl tak připadne přímo dalším potomkům.
Jiné důvody zákon nezná. Spor o výběr partnera nebo odlišný názor na život k vydědění nestačí, pokud zároveň nenaplňují některý ze zákonných důvodů.
Jakou formu musí vydědění mít
Prohlášení o vydědění se činí, mění a ruší stejným způsobem jako závěť (§ 1649 odst. 1). Na výběr jsou tyto formy:
| Forma | Náležitosti | Ustanovení |
|---|---|---|
| Vlastnoruční | celé napsané a podepsané vlastní rukou | § 1533 |
| Se svědky | jinak napsané, vlastnoruční podpis, výslovné prohlášení před dvěma současně přítomnými svědky a podpisy svědků | § 1534 a 1539 |
| Notářský zápis | sepíše notář | § 1537 |
Dědic nebo odkazovník není způsobilý svědčit o tom, co se mu zůstavuje; stejně není způsobilá být svědkem osoba jemu blízká ani jeho zaměstnanec. Pro platnost ustanovení v jejich prospěch stanoví zákon zvláštní podmínky (§ 1540). Vydědění může být součástí závěti, nebo samostatnou listinou.
Proč důvod uvést
Závisí-li spor o dědické právo na sporných skutečnostech, uvedení důvodu ovlivní i to, koho soud odkáže k žalobě (§ 170 zákona o zvláštních řízeních soudních). Uvede-li zůstavitel důvod, odkáže notář k podání žaloby potomka, který tvrdí, že byl vyděděn neprávem. Není-li důvod uveden, odkáže k žalobě toho, kdo má dědit na jeho místě (§ 1673 odst. 2).
Příklad: paní Králová má dvě dospělé děti. Syn se s ní posledních dvanáct let nestýká, nereaguje na dopisy a nepřišel, ani když ležela po operaci v nemocnici. V notářském zápisu syna vydědí pro nedostatek opravdového zájmu (§ 1646 odst. 1 písm. b)) a stručně popíše, jak se vztah vyvíjel. Pokud po její smrti vznikne spor o dědické právo závislý na sporných skutečnostech, odkáže soud k žalobě syna podle uvedeného pravidla.
Popis konkrétních okolností důvod nenahrazuje, ale pomáhá ho později prokázat. Důkazy, například korespondenci, je dobré uchovat.
Co vydědění způsobí
Platně a zcela vyděděný nemá právo na povinný díl (§ 1645 a § 1646 odst. 1). Přežije-li vyděděný potomek zůstavitele, nedědí ani jeho děti, ledaže zůstavitel projeví jinou vůli. Zemře-li vyděděný dřív, jeho potomci dědí, pokud sami nejsou vyloučeni z dědického práva (§ 1646 odst. 3).
Neplatně vyděděný dědic má právo na povinný díl, a byl-li zkrácen, na jeho doplnění (§ 1650). Povinný díl se vyplácí v penězích (§ 1654 odst. 1).
Vydědění u notáře a v evidenci
Notářský zápis má proti vlastnoruční listině tu výhodu, že zůstane uložen u notáře. Notář ho zapíše do Evidence právních jednání pro případ smrti, kde se prohlášení o vydědění evidují stejně jako závěti (§ 35b odst. 1 písm. b) a § 35c odst. 1 notářského řádu). Soud evidenci po úmrtí prověří, takže listina se neztratí. Více o evidenci najdete v hesle Centrální evidence závětí.
| Položka | Odměna |
|---|---|
| Notářský zápis o prohlášení o vydědění | 2 000 Kč |
| Zápis do Evidence právních jednání pro případ smrti | 100 Kč |
| Notářský zápis o odvolání vydědění | 500 Kč |
Zdroj: notářský tarif, položky D a O. Připočte se paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč (§ 16 tarifu) a DPH, je-li notář plátcem. Srovnání forem rozebírá článek Závěť u notáře, nebo vlastnoruční?. Notáře, který vydědění sepíše, najdete v katalogu notářů.
- Kategorie
- Dědictví
- Štítky
Časté otázky
Mohu vydědit manžela nebo sourozence?
Vydědění v pravém smyslu se týká jen nepominutelných dědiců. Manžel, rodiče ani sourozenci nárok na povinný díl nemají. Stačí proto pořídit závěť ve prospěch jiných osob, nebo stejnou formou jako závěť prohlásit, že zákonný dědic pozůstalosti nenabude (§ 1649 odst. 2 občanského zákoníku).
Musím důvod vydědění uvést?
Nemusíte, ale vyplatí se to. Nevysloví-li zůstavitel důvod, má nepominutelný dědic právo na povinný díl, ledaže se proti němu zákonný důvod prokáže (§ 1648 občanského zákoníku). Ve sporu o dědické právo závislém na sporných skutečnostech se při uvedeném důvodu odkáže k žalobě potomek, který tvrdí, že byl vyděděn neprávem (§ 1673 odst. 2 občanského zákoníku a § 170 zákona o zvláštních řízeních soudních).
Dědí po mně vnoučata, když vydědím syna?
Přežije-li vyděděný potomek zůstavitele, nedědí ani jeho potomci, ledaže zůstavitel projeví jinou vůli (§ 1646 odst. 3 občanského zákoníku). Zemře-li vyděděný dřív než zůstavitel, jeho potomci dědí, pokud sami nejsou vyloučeni z dědického práva.
Zdroje
- Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (§ 1481, 1533 až 1540, 1642 až 1654 a 1673)
- Zákon č. 358/1992 Sb., notářský řád (§ 35b, 35c a 106)
- Vyhláška č. 196/2001 Sb., notářský tarif (§ 16, položky D a O)
- Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (§ 140, 169 a 170)
Text shrnuje obecná pravidla podle předpisů platných ke dni aktualizace. Nejde o právní radu; svou konkrétní situaci proberte s notářem.