Vydědění: kdy je možné a jak ho sepsat

Koho se vydědění týká

Děti zůstavitele, a nedědí-li, jejich potomci, jsou nepominutelní dědicové (§ 1643 odst. 1 občanského zákoníku). I když je závěť pomine, náleží jim povinný díl: nezletilému alespoň tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu, zletilému alespoň čtvrtina (§ 1643 odst. 2). Vyděděním může zůstavitel právo na povinný díl odejmout zcela, nebo ho zkrátit (§ 1646 odst. 1).

Manžel, rodiče ani sourozenci nepominutelnými dědici nejsou. Pokud nemají dědit, stačí závěť ve prospěch jiných osob. Zákon také umožňuje stejnou formou jako závěť prohlásit, že některý zákonný dědic pozůstalosti nenabude (§ 1649 odst. 2).

Zákonné důvody vydědění

Vydědit lze i dědice, který je nezpůsobilý dědit (§ 1646 odst. 2), například proto, že se dopustil úmyslného trestného činu proti zůstaviteli (§ 1481).

Zvláštní případ upravuje § 1647. Je-li dítě tak zadlužené nebo marnotratné, že hrozí, že se povinný díl pro jeho potomky nezachová, může ho zůstavitel vydědit jen tak, že tento povinný díl zůstaví jeho dětem, a nejsou-li, jejich potomkům. Povinný díl tak připadne přímo dalším potomkům.

Jiné důvody zákon nezná. Spor o výběr partnera nebo odlišný názor na život k vydědění nestačí, pokud zároveň nenaplňují některý ze zákonných důvodů.

Jakou formu musí vydědění mít

Prohlášení o vydědění se činí, mění a ruší stejným způsobem jako závěť (§ 1649 odst. 1). Na výběr jsou tyto formy:

Dědic nebo odkazovník není způsobilý svědčit o tom, co se mu zůstavuje; stejně není způsobilá být svědkem osoba jemu blízká ani jeho zaměstnanec. Pro platnost ustanovení v jejich prospěch stanoví zákon zvláštní podmínky (§ 1540). Vydědění může být součástí závěti, nebo samostatnou listinou.

Proč důvod uvést

Závisí-li spor o dědické právo na sporných skutečnostech, uvedení důvodu ovlivní i to, koho soud odkáže k žalobě (§ 170 zákona o zvláštních řízeních soudních). Uvede-li zůstavitel důvod, odkáže notář k podání žaloby potomka, který tvrdí, že byl vyděděn neprávem. Není-li důvod uveden, odkáže k žalobě toho, kdo má dědit na jeho místě (§ 1673 odst. 2).

Příklad: paní Králová má dvě dospělé děti. Syn se s ní posledních dvanáct let nestýká, nereaguje na dopisy a nepřišel, ani když ležela po operaci v nemocnici. V notářském zápisu syna vydědí pro nedostatek opravdového zájmu (§ 1646 odst. 1 písm. b)) a stručně popíše, jak se vztah vyvíjel. Pokud po její smrti vznikne spor o dědické právo závislý na sporných skutečnostech, odkáže soud k žalobě syna podle uvedeného pravidla.

Popis konkrétních okolností důvod nenahrazuje, ale pomáhá ho později prokázat. Důkazy, například korespondenci, je dobré uchovat.

Co vydědění způsobí

Platně a zcela vyděděný nemá právo na povinný díl (§ 1645 a § 1646 odst. 1). Přežije-li vyděděný potomek zůstavitele, nedědí ani jeho děti, ledaže zůstavitel projeví jinou vůli. Zemře-li vyděděný dřív, jeho potomci dědí, pokud sami nejsou vyloučeni z dědického práva (§ 1646 odst. 3).

Neplatně vyděděný dědic má právo na povinný díl, a byl-li zkrácen, na jeho doplnění (§ 1650). Povinný díl se vyplácí v penězích (§ 1654 odst. 1).

Vydědění u notáře a v evidenci

Notářský zápis má proti vlastnoruční listině tu výhodu, že zůstane uložen u notáře. Notář ho zapíše do Evidence právních jednání pro případ smrti, kde se prohlášení o vydědění evidují stejně jako závěti (§ 35b odst. 1 písm. b) a § 35c odst. 1 notářského řádu). Soud evidenci po úmrtí prověří, takže listina se neztratí. Více o evidenci najdete v hesle Centrální evidence závětí.

Zdroj: notářský tarif, položky D a O. Připočte se paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč (§ 16 tarifu) a DPH, je-li notář plátcem. Srovnání forem rozebírá článek Závěť u notáře, nebo vlastnoruční?. Notáře, který vydědění sepíše, najdete v katalogu notářů.