Zúžení společného jmění za trvání manželství

Co do společného jmění patří, když nic neupravíte

V zákonném režimu je součástí společného jmění všechno, čeho manželé nebo jeden z nich nabyli za trvání manželství. Výjimkou jsou například věci k osobní potřebě, dary a dědictví jen pro jednoho z manželů nebo náhrada nemajetkové újmy na přirozených právech (§ 709 odst. 1). Do společného jmění ale patří i zisk z výhradního majetku jednoho z manželů (§ 709 odst. 2), třeba čistý zisk z pronájmu bytu, který jeden z nich zdědil. Patří tam zpravidla i podíl ve firmě, stal-li se manžel společníkem za trvání manželství; výjimkou je nabytí podílu způsobem zakládajícím jeho výlučné vlastnictví, například děděním (§ 709 odst. 3).

Společné jsou také dluhy převzaté za trvání manželství. Neplatí to pro dluhy týkající se výhradního majetku jednoho z manželů v rozsahu přesahujícím zisk z něj a pro dluhy, které jeden převzal bez souhlasu druhého, pokud nešlo o běžné potřeby rodiny (§ 710).

Co lze zúžením upravit

Zúžení rozsahu společného jmění je jeden ze smluvených režimů, které zákon výslovně uvádí (§ 717 odst. 1). Smlouva může obsahovat jakékoli ujednání, které zákon nezakazuje. Může se týkat jednotlivých věcí i jejich souborů a může změnit zařazení už existujících i budoucích součástí jmění (§ 718 odst. 1). V praxi se ujednává například, že:

• příjmy z podnikání jednoho z manželů a věci, které k podnikání pořídí, budou jeho výlučným majetkem,
• nájemné z bytu, který jeden z manželů zdědil, se nestane společným,
• konkrétní věc, která už společná je, přejde do výlučného vlastnictví jednoho z nich.

Uzavírají-li smlouvu manželé, upraví zpravidla i práva a povinnosti týkající se dosavadního společného jmění (§ 716 odst. 1). Při změně již smluveného režimu zákon požaduje dohodu nebo rozhodnutí soudu o součástech společného jmění v dosavadním režimu (§ 717 odst. 2). Majetek dotčený zúžením je potřeba vypořádat; vypořádání ale nemusí být součástí téže smlouvy a zákon řeší i situaci, kdy k němu do tří let nedojde (§ 736–741).

Příklad: pan Tomáš začíná podnikat jako živnostník, jeho manželka je zaměstnankyně a splácí s ním hypotéku na společný byt. Dohodnou se, že byt zůstane ve společném jmění, ale příjmy z podnikání a vybavení dílny budou Tomášovým výlučným majetkem. Smlouvu sepíší u notáře a nechají ji zapsat do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.

Hranice, které smlouva nepřekročí

• Vybavení rodinné domácnosti. Ustanovení o obvyklém vybavení domácnosti smlouva nemůže vyloučit ani změnit, ledaže jeden z manželů domácnost trvale opustil a odmítá se vrátit (§ 718 odst. 3).
• Zabezpečení rodiny. Smlouva nesmí svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu (§ 719 odst. 1).
• Práva věřitelů. Smlouva se nesmí dotknout práv třetí osoby. Bez jejího souhlasu vůči ní nemá právní účinky (§ 719 odst. 2).
• Zpětný účinek. K ujednání o zpětném účinku se nepřihlíží (§ 716 odst. 1).

Věřitelé a exekuce

Exekutor musí před vydáním exekučního příkazu na majetek ve společném jmění zjistit, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu evidována smlouva manželů (§ 42 odst. 1 exekučního řádu). Z jejího obsahu vychází, jde-li o dluh ze závazku vzniklého po zápisu smlouvy do seznamu. U dluhu vzniklého před zápisem jen tehdy, souhlasí-li věřitel. Nelze-li zjistit, kdy závazek vznikl, má se za to, že vznikl před zápisem (§ 42 odst. 2).

Pro ochranu do budoucna proto rozhoduje zápis do seznamu a jeho datum. Smlouva sepsaná až ve chvíli, kdy dluhy narůstají, staré věřitele nezastaví.

Seznam listin a katastr

Smlouva se do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu zapíše, je-li to v ní ujednáno, jinak na žádost obou manželů (§ 721 občanského zákoníku). Zápis provede notář, který smlouvu sepsal (§ 35k notářského řádu). Zapsané smlouvy se manželé mohou dovolat i vůči třetím osobám, které její obsah neznají (§ 35l odst. 1).

Týká-li se smlouva věci zapsané ve veřejném seznamu, třeba bytu evidovaného v katastru, nabývá v této části účinků vůči třetím osobám až zápisem do tohoto seznamu (§ 720 odst. 2). Přechází-li byt ze společného jmění do výlučného vlastnictví jednoho z manželů, je potřeba podat i návrh na vklad do katastru se správním poplatkem 2 000 Kč (položka 120 sazebníku).

Když se manželé nedohodnou

Na návrh jednoho z manželů může společné jmění zúžit nebo zrušit soud, je-li pro to závažný důvod (§ 724 odst. 1). Závažným důvodem je vždy situace, kdy věřitel manžela požaduje zajištění pohledávky nad hodnotu jeho výhradního majetku, kdy je manžel marnotratný nebo soustavně podstupuje nepřiměřená rizika. Soud může za závažný důvod uznat i to, že manžel začal podnikat nebo se stal neomezeně ručícím společníkem (§ 724 odst. 2). Rozhodnutí soudu zapisuje do Seznamu listin Notářská komora (§ 35k odst. 3 notářského řádu).

Kolik smlouva stojí

Tarifní hodnotou je obvyklá cena majetku, kterého se smlouva týká (§ 3 odst. 3 notářského tarifu). Nepůlí se cena majetku, ale až odměna vypočtená z této hodnoty. Vedle odměny notáře za zápis do Seznamu listin náleží Komoře 1 000 Kč (§ 24a odst. 3 tarifu). Připočítá se paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč (§ 16 tarifu) a DPH, je-li notář plátcem; uvedené částky jsou bez DPH. Notáře najdete v katalogu notářů, další souvislosti v článku Předmanželská smlouva.